Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Přednáška Mons. prof. PhDr. Petra Piťhy 18. 9. 2018 v Prostějově na podporu MUDr. J. Chalánkové

Migrace není legrace,

ale problém a předvolební téma

Přednáška na senátorském mítinku MUDr. J. Chalánkové, Prostějov, 18.9.2018

 

Migrace je skutečně velice vážný problém. Je totiž projevem roztroušené války fanatických muslimských teroristů, která zasahuje euroamerickou zónu a potažmo celý svět. Nic si nenamlouvejme. Je válka. Jde přitom o genocidní válku náboženskou. Válka není vedena jen na úrovni ozbrojených akcí. Má také tvar ideového zápasu, ve kterém se zcela konkrétně nacházíme skoro každodenně a všude. Z tohoto ideového hlediska jde o to, že již židovství a dnes i křesťanství ustanovuje svobodu myšlení, poznání a následnou zodpovědnost. Hned na začátku Bible Adam poznává stvořenou skutečnost a je k tomu Bohem vybídnut. V islámu je Alláhem lidské poznání dáváno skrze zjevení nejprve Mohamedovi, pak kněžím. Ostatním je jimi předepisováno. Důsledkem pak je, že vedle očividné reality (muslim samozřejmě myslí a poznává) stojí nábožensky správné poznání, které určují ajatoláhové. Dochází tak k mnoha pnutím, z nichž důležité je, že platný státní zákon je podřízen kázáním v mešitě. To je podstatou Šarijá, která je diktátorským zákonem státního náboženství islámu. Jak brutálně je kdy a kde vymáhán, se projeví vzplanutím džihádu – svaté války likvidující každého jinověrce, popř. i liknavého muslima.

Fakt, že jsme ve válečném stavu, že válka není bůhví kde, ale přímo se nás týká, je dán článkem 5 smlouvy NATO, kterou jsme podepsali. Obrátí-li se kterýkoli člen na ostatní s žádostí o vojenskou pomoc, protože se cítí ohrožen, jsou ostatní povinni tuto pomoc poskytnout. Neposkytnutí pomoci je zrada, a tedy přeběhnutí k nepříteli. Nešilhejme po neutralitě. Není možná. (Byla by také ekonomicky nezvladatelně drahá.). Přejít na druhou stranu znamená vydat se všanc úhlavnímu nepříteli.

Uvažovat ve schématech míru je nemístné. Je třeba uvažovat v termínech války. Z toho mi vyplývá, že se máme starat o hranice a suverenitu. My se však zabýváme otázkou migrantů, což je strašný, ale odvozený problém. Hranice je třeba střežit a hájit. Suverenitu vyjádřit právními předpisy, především vízovou povinností.

 

Hranice je ve válce linie pevně vojensky střežená. Za ní jsou nepřátelé. Na hranici se střílí. Výjimku tvoří člověk s bílou vlajkou, člověk s rukama vzhůru a beze zbraně. Protože bohužel bojují i ženy a dokonce děti, nelze je z tohoto pravidla vyloučit. Lidé, kteří přicházejí z území nepřítele, buď útočí, nebo jdou dobrovolně do zajetí. Jsou proto eskortováni do střežených táborů. Tam jsou identifikováni. Pokud mají doklady, ověří se jejich pravost. Čas pobytu v běženeckém táboře je vymezen. Po jeho uplynutí dostává každý vízum určitého charakteru nebo je eskortován před hranici, kterou přestoupil a donucen se vrátit. Je-li usvědčen z diverze, je uvězněn. Tvrdí-li utečenec, že prchá do jiné země, budiž v uzavřeném vozidle vojensky eskortován a předán příslušným orgánům na hranici cílového či tranzitního státu.

Jak jednat ve válce, která se vymyká z rámce dosud platného mezinárodního práva? Útočníkem je „islámský stát“, který státem není.

Mnoho příslušníků tohoto hnutí má řádné občanství ve státech, které se brání. V jakých kleštích, s jakými záměry, jakými prostředky a pod jakým dozorem se ocitají a jednají politici? Namátkou: Bojí se A. Merkelová víc vlastních občanů nebo teroristů? Je Putin, prostoupený duchem sovětského Kremlu, v obavách z muslimů, z NATO nebo z Číny? Jisté je, že vůdčí politici mají oproti běžným lidem na stole svodky svých rozvědek. Jenže je jim to něco platné, když do každé rozvědky se vetře agent protistrany? A můžou vůbec nějak samostatně rozhodovat, když nejvážnější informace mají bezpečnostní agenti? Na mnoha nejvyšších politických, hospodářských, diplomatických i vojenských postech stojí „bývalí“ či současní agenti. Panuje všeobecná nedůvěra. V Evropě, která se tváří jako jednotná, se uzavírají silné separátní dohody, např. Merkelová-Putin, která připomíná dohodu Ribbentrop-Molotov. V této situaci si snad kandidáti v obecních volbách nemyslí vážně, že to, např. jako starosta z Lipůvky, vyřeší.

 

Ano, zcela určitě jsme všichni naplněni obavami, nemám rád slovo strach. Vědí to všichni kandidáti. Je samozřejmé, že budou ve svém programu dávat sliby, že migraci zabrání, ti slušnější, že se zasadí, aby jí zabránili. Jenže nemohou nic a vědí to. I kdyby se zasadili a zakořenili, nevyroste nic než planá čvecka. Mnohým voličům budou sympatičtí tím, že se bojí obdobně jako my. V tom ovšem nevidím důvod, abych je volil. Je to jako bych vykřikoval: ustrašení, postavme do čela nejlepšího zbabělce.

 

V této předvolební době bych však rád upozornil na jinou, vážnější válku a jiný, agresivnější terorismus. Daleko víc nás, bez výjimky všechny, ohrožuje nová nelítostná doktrína feminismu a genderismu. Tento tlak, prováděný prosazováním legislativních změn, připravil půdu islámskému extremismu. Jak? Uvádí a uvedl nás do kultury smrti. Zaviněný demografický pokles vytváří vakuum a vyvolává touhu obsadit/zalidnit oblasti málo osídlené.

 

V našem parlamentu je projednávána ratifikace Istanbulské úmluvy. Už místo podpisu cosi napovídá.

 

Nápor feministek a homosexualistů je veden již dlouho jako boj za zkázu rodiny a lidské přirozenosti. Je veden nátlakovými skupinami velmi vlivnými a je veden zákeřně. Např. z Istanbulské úmluvy nevyčteme, co všechno přináší, protože je to řečeno až v obsáhlé důvodové zprávě, kterou běžný člověk nebude číst. Za další podlost považuji, že je argumentováno poměrně jasnou a přijatelnou kazuistikou a jsou zaváděny nové vágní pojmy a termíny, čímž je zamlženo, že kvůli výjimkám není ani radno ani nutno posunout právní normu.

 

Uvažte, co je v sázce: Pohlaví bude považováno jen za přibližný biologický pojem. Ve 12 letech se o něm každý rozhodne podle svých pocitů. (U nás byl pro to navrhován nový paragraf 29 Občanského zákoníku). Současně bude uzákoněna patřičná sexuální výchova ve školách. Protest proti čemukoli z toho bude trestný. Uvědomte si, co to znamená pro identitu dítěte. Jsou již známy případy, kdy se někdo chová různě podle toho, zda se zrovna považuje za muže nebo za ženu.

 

Mateřský instinkt je považován za kulturní stereotyp. Může ho mít i muž.

 

Jakékoli uplatňování práva a povinnosti rodičů při výchově dětí je trestné a má za následek předání dítěte do výchovy někomu vhodnějšímu. Rodičům je ze zákona zatajeno místo výchovy.

 

Muž obviněný, třeba i třetí osobou, z násilí, bude obžalován s presumpcí viny. Úmluva zakazuje smírčí řízení a medializaci. O tomto drtivém odklonu od spravedlivého procesu se výslovně říká, že nebude považován za diskriminaci obžalovaných.

 

V podstatě jde o postavení mimo zákon kohokoli, kdo normálně žije a vysloví cokoli, co je kritikou, popř. i jen zpochybněním nových zákonů. Z toho plyne možnost zrušení církví a jakéhokoli uskupení občanů. Jsou již dobře známy precedentní judikáty, které tuto praxi dokládají.

 

Všichni přítomní vědí, že jsem katolický kněz. Nejde mně však o nějaké, byť důležité, teologické záležitosti. Mluvím jako občan, který si uvědomuje celé nebezpečí. Rozbití rodiny způsobí rozklad společnosti, devastaci ekonomickou i mravní, utonutí v diktátorském nadstátu a degradaci člověka hluboko pod zvířata a veškeré živočichy, kteří se množí pohlavně. Z úspěšných ochranářských akcí Zelených víme, že jakákoli žába nebo brouk stojí výše než člověk se svými potřebami.

 

Uvedu pár citátů. Dříve než to udělám, musím upozornit na třetí perfidnost útoku genderistů. Vydávají totiž prohlášení tak absurdní, že rozumný člověk nad nimi mávne rukou. Nejdále v tom zašel Michael Swift v článku Gay Revolutionary, což je jakýsi Homosexuální manifest obdobný Komunistickému manifestu Karla Marxe. Tehdy bylo nebezpečí rovněž podceněno, ale méně, než je tomu dnes.

 

K ekonomické devastaci odkazuji jednak ke zprávě eurokomisařky Věry Jourové (ANO), v níž se uvádí, co všechno bude podporováno z evropských fondů a fondů OSN a co bude vyžadováno od rozpočtů členských států u nich doma. Ekonomická pomoc je podmiňována přijetím genderistického zákonodárství.

 

Margaret Sangerová říká: Těhotenství je problém ženyRozumné ženy zruší hladomory, chudobu a sociální útlak, protože život bude velmi cenný a nebude možno s ním plýtvat. Ptám se, jak to bude fungovat? Budou to rozumné ženy řešit každá sama, nebo budou řízeny z jednoho místa, které bude rozumně vyhodnocovat aktuální situaci v jednotlivých oblastech a lokalitách? Žena, která bude chtít mít dítě se přestěhuje do oblasti, která to umožňuje, nebo na dítě rezignuje až do doby, kdy to v místě bydliště bude možné? Budou v takových oblastech pořadníky na mimino? Kdo pak bude platit daně, ze kterých se zaplatí sociální, zdravotní, školské a další výdaje státního rozpočtu? Početná starší generace nezmizí v den uzákonění rozumnosti žen. Nebo se o to někdo postará?

 

Dále bych upozornil na dva ideové zdroje těchto hnutí. Je to neomarxismus, o kterém se mluví, a neonacismus, o kterém se mlčí. U neomarxistů jde vlastně o třídní boj žen proti mužům. V díle Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu je B. Engelsem vyložena podstata tragického převratu od matriarchálního prvobytně pospolitého řádu k třídní patriarchální společnosti. Leninsko-stalinistický komunismus se chtěl rodiny (přes hlasité oslavy) zbavit. Svědčí o tom např. zrušení Dne matek a zavedení Mezinárodního dne žen. Lenin o tomto problému říká brzo po revoluci: Postavení žen bylo až doteď srovnatelné s otrokem, … zachránit je může jedině socialismus. Úplně emancipované mohou být jen tehdy, kdy malorolnictví nahradíme kolchozy.

Margaret Sangerová k tomu říká: Žena dneška povstává proti státu, církvi, mlčení lékařů a celé mašinerii mrtvých institucí v minulosti. Jde tedy o revoluci.

 

Nacismus se především postaral o umělý potrat a euthanasii a plynule přešel k rozsáhlé euthanasii u lidí, kteří „trpí“ svou rasovou méněcenností, protože nejsou s to se plnohodnotně uplatnit. Už před jednatřiceti lety píše M. Swift, co stále pro homosexualisty platí: Nejsme slaboši ze střední třídy (heterosexuálové – pozn. autora). Vysoce inteligentní jsme přirozenými aristokraty lidské rasy … a s ocelovou myslí se nespokojíme s málem. Naši oponenti budou vyhoštěni. Protože nové zákonodárství má a musí být zavedeno v celém světě, nebude kam oponenty vyhostit. Budou tedy likvidováni. To se Swift neodvážil říct. Zatím. K tomu ještě uvedu, že Betty Friedenová přirovnává postavení ženy v domácnosti k pobytu v koncentračním táboře, jde o pomalou intelektuální smrt v zajetí. Nacismus se postaral o demografický nárůst čisté rasy, když zavedl nucený pobyt vybraných německých děvčat v prostorách, kam je chodili na povel znásilnit vojáci SS. Jedno z těchto zařízení bylo také v Praze. Dnes M. Swift píše: Dokonalí chlapci budou plozeni a budou vyrůstat v genetických laboratořích.

 

Vyšli jsme od problému migrace a terorismu a došli jsme k pravému nebezpečí horšího terorismu. Tento návrat je zcela logický, protože dnešní migrace je spjata s multikulturalismem, který jí široce otevřel brány. Ten je však zároveň i branou pro genderismus. Nebezpečí pak leží v tom, že všechna tato hnutí si vzájemně potencují a společně ohrožují řád, který dosud vytvářel a vázal společnost.  Teror, tj. navození strachu, je v Homosexuálním manifestu vyhlášen takto: Jsme všude, infiltrovali jsme vaše řady. Buďte opatrní, když mluvíte o homosexuálech, protože jsme vždy mezi vámi, sedíme u téhož stolu, spíme s vámi v jedné ložnici.

 

Tuto přednášku nemohu uzavřít jinak než upozorněním, že zápas svobodných s útočícím nepřítelem je snazší a efektivnější než vzpoury otroků a vězňů v jeho absolutní moci.

 

Každý potřebuje mít nějakou naději. Katolík ji vkládá v Krista. Nevěřící ji nalézá v tom, že se včas probudí. Procitnutí nebude pěkné. Ale je v tom naděje.

 

Mluvím na předvolebním mítinku, a proto řeknu, že Dr. Chalánkovou bych v Senátu uvítal. Proč? Protože jako poslankyně prokázala v těchto otázkách mimořádnou odvahu a dokonce v dílčích otázkách zabránila vydání nebezpečných zákonů, za což jí tady znovu děkuji.