Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Podporují mě

Prof. PhDr. Petr Piťha, Dr. H. c.

Petr Piťha český katolický kněz, bohemista, lingvista a pedagog. V letech 19921994 zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause, kam byl delegován coby nestraník Křesťanskodemokratickou stranou. Papež František jej 13. listopadu 2015 jmenoval Kaplanem Jeho Svatosti. Autorem řady odborných a populárně naučných knih z oblasti výchovy, učení a lingvistiky a jedním ze zakladatelů české matematické lingvistiky.

Jako bývalý ministr znám pochopitelně mnoho bývalých i současných politiků v nejrůznějších funkcích.
S politováním musím konstatovat, že jen málokdy mají jasnou současně i zdravou ideu. Ještě méně je těch, kdo se za ně umí postavit i proti velké přesile.
Dr. Chalánková, která dovedla z politiky odejít zpět ke své profesi lékařky a nyní se do politického života vrací, účinně a úspěšně hájila a hájí myšlenky a zásady, které se týkají sociálního a právního postavení dětí a potažmo rodin. Je to klíčové téma v současnosti i pro budoucnost. Rozumí tomu.
Kdybych volil v jejím senátní okrsku, určitě bych jí dal hlas a snažil se jí získat i další.

Prof. PhDr. Petr Piťha, Dr. H. c.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Pi%C5%A5ha

 

Ing. Jan Březina   

Bývalý hejtman Olomouckého kraje a poslanec Evropského parlamentu

V  mém senátním obvodu letos volby nejsou, ale přál bych si aby můj budoucí senátor byl schopný člověk s charakterem  a zkušenostmi , který ctí konzervativní hodnoty a jen tak se nenechá zastrašit – zkrátka někdo jako jsi Ty.                                                                                                Věřím, že v zájmu nás všech uspěješ.

Karel Schwarzenberg

Vedle Jitky Chalánkové jsem seděl po léta ve Sněmovně. Obdivoval jsem její píli a nasazení. Ne vždy jsem sdílel její názor, ale její nezávislost a urputnost mohu potvrdit a doporučit.

 

Karel Ledvinka

Jsme před volbami do senátu ČR

Motto: Současná politika je vzpourou neschopných, zvolených špatným svědomím voličů. (Jiří Stránský)

Netrvalo to dlouho, ale teprve poté, co jsem se svobodně rozhodl, po 8 letech působení v parlamentu, znovu nekandidovat a odejít z tzv. „velké politiky“, jsem zjistil, jak rozdílný je pohled obyčejného občana a politika na politiku, na právo, na odpovědnost. Právě z poznání tohoto rozdílného postoje si dovoluji napsat několik předvolebních slov.

V každé společnosti má lidský život dvě tváře. První tvář je to, čemu se lidé věnují: studují, pracují, zakládají rodiny, vychovávají děti, různě se sdružují, cestují, baví se. Jsem přesvědčen, že tento každodenní život, přes celou řadu problémů, je nepoměrně lepší, než v dobách, kdy se nic nesmělo – tedy na příklad veřejně říkat, co si kdo myslí. Život má ale i druhou tvář. Je to vlastně vztah občanů k vlastnímu státu, ke společnosti, k veřejnému životu. V poslední době jde v politice o jasný odklon od bojů idejí k jednotlivým populistickým řešením. Díky za to, že se lidé v listopadu 1989 spontánně rozhodli žít ve svobodě. Co je to ale platné, když my, lidé, jsme se příliš nezměnili. Především jsme se nevyrovnali s minulostí, dopustili jsme, že se přestaly střetávat politické názory a ideje a ty byly nahrazeny jen obyčejným bojem o moc. Proto tradiční politické strany onemocněly. Ne, že by byly nakažené, ale ony onemocněly zevnitř. Vnitřním bojem o moc, o vliv, o místa. Voliči v parlamentních volbách upřednostnili politická hnutí, která neslibovala mnoho, slibovala jen změnu. Už nyní se ukazuje, že se pouze „zařadila“ mezi mocné – tedy také nemocné.

Místo nové politické kultury a transparentnosti moci se přestaly střetávat různé politické názory a hodnoty, setřel se rozdíl mezi levicí a pravicí, mezi liberály, konzervativci, socialisty a populisty. Každý se dokáže spojit s každým jen aby získal podíl na moci, v ekonomice se stále hledá třetí cesta plná korupce, desatero se stalo cizím slovem, natož pak slovo Bůh. Vzniká oprávněně dojem, že demokracie je vlastně amorfním politickým prostorem pro dlouhodobé přežívání jistých politických elit, navíc naprosto spojených s elitami ekonomickými.

Neměli bychom ale zapomínat na to, že Socialisté chtějí vládnout a ovládat lidi prostřednictvím silného státu – tudíž odebírají občanské svobody, Liberálové chtějí, aby si každý mohl dělat, co chce – tudíž odmítají odpovědnost, Nacionalisté chtějí nadřadit vlastní národ národům jiným, Fundamentalisté chtějí zůstat na světě sami, Komunisté chtějí nadřadit jednu třídu všem ostatním – tudíž šíří třídní nenávist a Konzervativci chtějí žít v pravdě podle odkazu předků – tudíž prosazují morální zásady.

Je evidentní, že právě díky chybějícím morálním zásadám současné politické reprezentace může být, a také bude, konzervativní politika politikou budoucnosti. Jedině návrat k mravnosti, svobodě pod vládou zákona, rodině jako základu společnosti a biblické pravdě může zastavit degeneraci západní křesťanské společnosti. A výjimkou nebude, a nemůže být, ani Česká republika.

Je zřetelné, že paní MUDr. Jitka Chalánková prokázala svojí prací i svými politickými postoji, že může v senátních volbách oslovit ty, které zklamala současná politická reprezentace a ty, kteří jsou přesvědčeni, stejně jako já, že se musíme vrátit k myšlenkám listopadu 1989.

Pokud máte svá pevná a jednoznačná stanoviska, že morálka patří do našeho života bez výjimky, a pokud chcete zabránit totalizaci české politiky, dovoluji si Vás oslovit a přimluvit se o Váš hlas pro MUDr. Chalánkovou, která kandiduje jako nezávislá, s podporou Konzervativní strany a Koruny České, v letošních podzimních volbách do Senátu Parlamentu ČR v obvodě č. 62, Prostějov.

Ve Vysokém Mýtě, 19. července 2018

Karel Ledvinka

ekonom a politik, v 90 letech poslanec (ODA) a místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, dnes jako nestraník člen Smírčího soudu Konzervativní strany

 

Alexander Tomský

Podporuji kandidaturu pí. MUDr. Jitky Chalánkové do Senátu. Je to vzácná osobnost pevného charakteru a zdravého rozumu, jakých je mezi českými politiky velký nedostatek.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Tomsk%C3%BD

 

Jan Zeno Dus

MUDr. Jitka Chalánková nedávno prohlásila: „Rodina a manželství mohou být založeny pouze na vztahu muže a ženy. Žádná jiná varianta neexistuje. Skutečnost, že jsou jiné varianty prosazovány parlamenty ve světě, neznamená, že to je správné.“ Toto stanovisko je u českých politiků v menšině. Tím spíš zasluhují podporu ti, kdo je veřejně zastávají, a proto jako člen Konzervativní strany nemohu kandidaturu MUDr. Chalánkové do Senátu než podpořit.

http://www.janzenodus.cz/

 

Lukáš Lhoťan

Paní Chalánkovou jsem se rozhodl podpořit, protože jsem sledoval její pomoc české rodině Michalákových v kauze, kdy jim norský stát bez důvodu výslovně ukradl děti, dal je do pěstounské péče, nakonec zbavil české rodiče rodičovských práv a děti tak formou adopce daroval pěstounům. Protože tato norská metoda je socialistickými a neomarxistickými aktivisty propagována stále více i zde v ČR, považuji za potřebné, aby se lidé jako paní Chalánková udrželi v politice a pokračovali ve své práci na obraně přirozených práv obyčejných občanů. A protože jsem viděl, jak mnozí politici, například bývalý ministr zahraničí za ČSSD Zaorálek, nekonali v ochraně práv dětí a rodičů Michalákových, tak o to více považuji za důležité zvolení paní Chalánkové, která prokázala svou názorovou zásadovost a společenskou odpovědnost. Obávám se, že čím méně bude politiků jako je paní Chalánková, tím více bude zesilovat politika, která z občanů dělá pouhé otroky státu a úředníků vyznávajících ideologií socialismu a neomarxismu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Luk%C3%A1%C5%A1_Lho%C5%A5an

 

Mgr. Pavel Maria Mayer OP

je rektorem baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, členem Hnutí Pro život ČR a předsednictva spolku Res Claritatis, z.s. a teologickým poradcem zpravodajského portálu a publicistického čtrnáctideníku Monitor.

Rád bych vyslovil osobní podporu MUDr. Jitce Chalánkové v nadcházejících volbách do Senátu ČR. Cením si jejích aktivních a neohrožených snah zajistit respektování prirozených lidských práv jako je právo na život, či právo (a povinnost) rodičů vychovávat své děti. Její zvolení senátorkou by přispělo k ozdravení naší společnosti.

 

Markéta Šichtařová

Je tak osvěžující potkat politika, který si stojí na svých názorech!

Když jsem se dozvěděla, že Jitka Chalánková vystupuje z TOP09 a bude v senátních volbách kandidovat jako nezávislá, připadalo mi absolutně logické. Jediná „nelogičnost“ se mi zdála v tom, že tak dlouho trvalo, než se Chalánková a TOP 09 rozejdou – což se ale dá snadno vysvětlit historickými důvody. Připadá mi, že TOP 09 a Jitka Chalánková dnes reprezentují dva odlišné světy.

Na jedné straně je zavrhování tradičních hodnot, zavrhování rodin, tlačení 157 či nevím kolika pohlaví, „pěstování“ dětí na míru k adopcím, tlačení multikulturalismu, tlačení co největší integrace, popírání národních států.

Na druhé straně jsou klasické rodinné hodnoty, myšlenka, že na děti není automatický nárok, ale jsou spíš „darem“, odmítání bezbřehého multikulturalismu, opatrnost vůči rozbourání národních států.

Někdo tomu říká spor kavárna versus hospoda, někdo zas sluníčka versus náckové. Někdo tomu říká liberální versus konzervativní hodnoty. Každá z těchto nálepek je ale hloupá a nepřesná. Například „liberalismem“ se dneska už dávno nemyslí to, co výraz znamenal dřív, tedy osobní svobodu. Dnes se za „liberalismus“ spíš označuje tyranie většiny menšinou a se skutečnou svobodou má málo společného.

Každopádně TOP 09 má dneska blízko k „novému sobeckému rádoby-liberalismu“, zatímco Jitka Chalánková představuje tradiční hodnoty a všechno to, co dnešní multikulti náboženství popírá. Byla jedním z velmi mála politiků (vlastně si vzpomenu jen na tři: Chalánková, Zdechovský, Mach), kteří se nebáli navzdory oficiálnímu názoru Ministerstva práce a sociálních věcí, vedenému v té době Marksovou, postavit za ukradené norské děti Michalákovy. Byla za to ostrakizována některými médii, a přesto si dál stála na svých pozicích, i když to pro ni nebylo politicky výhodné. To je tak vzácné!

Skoro lituju, že kandiduje v jiném volebním obvodu, než kde já žiju. S chutí bych jí hlas hodila.